Blahořečení 14 františkánských mučedníků

Vyjeli jsme v pátek. Po ubytování jsme se šli projít po Staroměstském náměstí, koupili jídlo na druhý den a vrátili se zpátky. Druhý den ráno jsme posnídali a vydali se na Pražský hrad do chrámu Sv. Víta. Dostali jsme se až dovnitř, což nás překvapilo, protože jsme počítali s tím, že lidí bude tak moc, že se tam ani nedostaneme a zůstaneme venku. Před samotnou mší Svatou se modlil růžence, desátky vedli lidé z různých zemí, byl tam asi i vedený Čechem, ale my jsme stihli poslední dva, tedy v Němčině a ve Francouzštině. Mše Svatá byla pro mě velkým zážitkem, protože jsem nikdy na žádném blahořečení ani svatořečení nebyla. Vyslancem sv. otce byl kardinál Angelo Amato. V promluvě mluvil o tom, že by nám Františkánští mučedníci jsou pro nás vzorem v tom, že i když jim ti vojáci nepřáli dobré a mučili je, oni jim to neopláceli, modlili se za ně a žehnali jim. Po mši Svaté jsme se vydali na oběd. Šli jsme pomaleji, abychom si prohlédli Pražský hrad. Po obědě jsme naplánovali, že půjdeme do Františkánských zahrad, ale ještě před tím jsme se šli podívat na výstavu o mučednících, byla zajímavá. Byla tam třeba postel, na kterých v klášteře v té době spali, kalich, který používali a o každém z Františkánů tam bylo napsáno co dělal před tím, než ho umučili a jakým způsobem ho umučili. Všechny ty informace o stylu umučení byly děsivé. Pak jsme se na chvíli posadili do Františkánských zahrad. Po svačině jsme si šli prohlídnout staré Židovské město. A pak jsme se vrátili na ubytování, večeřeli jsme a napjatě sledovali výsledky voleb. Druhý den jsme šli na mši Svatou, a po snídani, sbalení věcí jsme se šli podívat na Petřín. Do zrcadlového bludiště jsem nešla, protože by to pro mě nemělo žádný význam, ale zato jsem si přes bluetooth stáhla informace o tom bludišti, tak jsem vyslechla alespoň historii. Když jsme se vraceli dolů, byly nádherně slyšet zvony, protože bylo poledne. Po obědě jsme šli na nádraží, přijel vlak a my jsme jeli domů, zpátky do reality všedních dnů. Tato akce byla pro mě velkým zážitkem. Díky Bohu za to, že jsem tam mohla být.