O mých zážitcích, zájmech, zkrátka o mě.

První půlka II. ročníku na bi-gy za mnou

31. 1. 2013 21:52
Rubrika: Ze života

Od minulého roku se dost věcí změnilo. Myslím, že by bylo lepší nezačínat od září, ale posunout se ještě o pár týdnů zpátky, k CSM ve Žďáru.

Byla jsem tam s několika lidmi ze školy. To, že jsem tam byla zrovna s nimi, udělalo moc. Více nás to ztmelilo. Když jsem se s někým z těch lidí potkala, hodně mě to setkání potěšilo. Už to mi připadá jako znamení, že na tu školu prostě patřím.

Získala jsem, díky jednomu moc dobrému knězi, kterého jsem poznala, nový pohled na tu mou slabost (matematiku) a celkově na školu. Řekl mi:"Strach řeš až bude aktuální." Tato věta se stala mým heslem, opakovala jsem si ji před každou písemkou a vážně už jsem neměla takové představy o tom, že propadnu. Strach se zmenšil na přijatelnou formu. Další věc, která se změnila je ta, že jsem se přestala sesypávat z většího množství písemek. Jsem za to ráda, nevěřila jsem, že se to změní. Řekla jsem si, že si to množství práce nebudu tak moc připouštět. Sice se občas stane, že něco nestihnu, ale snažím se si to tak moc, jako bych si to brala loni, nebrat. Pochopila jsem, proč se naši na všechno loni dívali s nadhledem, který jsem já neměla, nedokázala jsem být nad věcí. Nevím sice co, ale něco se muselo změnit, být nad věcí je někdy lepší. Trojky jsem chtě nechtě musela přijímout za součást svého života, ale nevadí mi, naopak jsem ráda i za ně, protože by to mohlo být horší. A stejně je mám z předmětů ze kterých nechci maturovat.

Napadlo mě, že kdyby Bůh chtěl, abych na té škole nebyla, nějak by to zařídil. Loni jsem v duchu tak na půl chtěla pryč, ale teď jsem ráda, že se to nestalo. To světlo, které jsem loni tak nějak nevnímala, že na tu školu opravdu patřím, vnímám asi až od začátku tohoto školního roku.

Zobrazeno 1476×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio