Nádherná škaredá středa

Včerejšek začal jako obvykle. Ani jsem si nemyslela, že by se mohlo stát něco zajímavého nebo že by rovnou celý den mohl být tak úžasný.

Měli jsme jako každou středu u nás ve škole mši svatou. Já jsem během ní šla na zpověď. Po zpovědi, jako bych všechno viděla ve světle, ne fyzicky, ale duševně. Otec se za mě také u zpovědi modlil a jednou z proseb za mě bylo, abych v životě potkávala anděly. Připadalo mi, jako bych jich včera potkala hned několik. Už den před tím se našla ochotná spolužačka, která mě odvedla na autobus. A když jsem jela zpátky domů autobusem, jako vždy jsem, když jsem nastoupila, poprosila řídiče, aby mi řekl, aˇž bude má zastávka. A pak se ukázalo, že Bůh už to měl naplánováno jinak. Přisedla si ke mě jedna známá, která jela do naší vesnice na hodinu klavíru a vystupovala na stejné zastávce, tak mi ani řidič nemusel říkat. :)

Pak jsem chvíli pobyla doma. Další plán dne byl večer mladých. Na autobus jsem vyšla v úplně skvělý čas. Byla jsem domluvená s bráchou, že na sebe počkáme. Když jsem vystoupila po upozornění řidiče na zastávce, potkala jsem kamarádku, která se mě ptala, jestli jdu na večer mladých a jestli nechci doprovodit. Nějak jsem cítila, ani nevím proč, abych řekla ano, že s ní půjdu a abych bráchovi napsala, že pro mě nemusí chodit. A tak jsme šly.

Jaké bylo moje překvapení na biskupství, když jsem zjistila, že mši svatou slouží stejný kněz, který ji sloužil ráno u nás ve škole. A tak jsem viděla rozdíl v prožívání mše se stejným knězem jako ráno, jen po každé s jinými písničkami, před zpovědí a večer po zpovědi. Bylo to tak jiné! No, ono by to pro mě překvapením ty dvě mše se stejným knězem ani být nemuselo, kdybych se nezapomněla podívat na internet na program. :)

A jak to dopadlo s bráchou? To bylo taky zajímavé. Věděla jsem, že brácha jde na zpověď a v plánu bylo, pokud to nestihne, tak bych chvíli počkala na zastávce. Pak, když mi brácha vyprávěl, jak dlouho ještě čekal, bylo potkání té kamarádky to nejlepší, co se mohlo stát.

Až mě včera překvapovalo, že jsem neměla starosti, co se stane, pokud brácha nepřijde apod. Pokud chtěly přijít, tak se nějak vždycky z hlavy vytratily a já nad nimi neměla ani čas uvažovat.

Včerejšek byl prostě dnem podle Božího harmonogramu.