O mých zážitcích, zájmech, zkrátka o mě.

2. den: Belgie, Bruggy

24. 10. 2014 11:26
Rubrika: Ze života

Omlouvám se, že jste na další článek museli čekat tak dlouho, ale maturitní ročník je opravdu náročný a tak jsem teď neměla moc času.

Nad ránem jsem pokusy o usnutí vzdala a pustila jsem si hudbu z MP4. Číst nešlo, i když bych si četla moc ráda, ale čtečka mi funguje jen bez sluchátek a tím pádem to docela ruší. Kolem devíti jsme dorazili do Brugg a šli jsme na prohlídku do muzea hranolků. Prohlídka byla hodně zajímavá, třeba se mi líbilo, že jsem si na skoro všechno mohla sáhnout. V muzeu byla ukázána historie hranolků, protože se říká, že v Belgii hranolky vznikly, byly tam i různé odrůdy brambor, dokonce i plasticky ukázané. Prohlídka byla zakončena ochutnávkou.

Dalším muzeem, do kterého jsme se šli podívat, bylo muzeum čokolády. Dověděli jsme se třeba to, že nejdřív byla čokoláda jako nápoj, až potom v pevném skupenství. V muzeu čokolády jsem si také mohla na spoustu věcí sáhnout. Po prohlídce byla také ochutnávka.

Po prohlídkách jsme se najedli z vlastních zásob a šli jsme na věž, která měla 366 schodů. Při výstupu jsem vzpomínala na Jump a na našich 50 dřepů a srovnávala, jestli mě nohy bolí víc nebo míň. :D

V Bruggách na mě dýchla taková zvláštní historická atmosféra. Byla tam prý i nádherná architektura. Historickou atmosféru podtrhovaly i projíždějící kočáry s koňma, byla to jedna z turistických atrakcí.

Bruggy jsou také nazývány "Benátky severu", protože jsou protkány spoustou kanálů. My jsme také absolvovali okružní jízdu kanály. Čekala jsem, že nám pán, který nás na lodi vezl, řekne něco více o historii nebo nějaké historické zajímavosti, ale bylo to spíš pojato tak, že nám spíš říkal různé vtipné historky o místech, kolem kterých jsme pluli. Pak jsme se šli podívat do baziliky sv. krve. Na náměstí, kde bazilika byla, byla shodou náhod i přehlídka veteránů. My jsme se šly s mamkou podívat nejdřív na auta a pak do baziliky. Sedly jsme si na židle a mě se najednou začaly klížit oči. Z počátku jsem se chtěla přemáhat, protože mi připadalo takové divné usínat v kostele. Ale pak mě napadlo, jestli ta chvilka odpočinku není darem od Pána pro mě a ponořila jsem se do poklimbávání. Po kostele se různě trousili turisté, ale to mi v podřimování vůbec nevadilo. A pak se projevila jiná Boží časomíra, než ta naše. Moc jsem nevěřila tomu, že bych si nějak za 5 minut, co jsme v bazilice byly, mohla odpočinout, ještě k tomu po předchozí noci beze spánku. Ale když mi mamka řekla, že bychom měly jít, cítila jsem se svěží, odpočatá a moje nálada se zvedla o sto procent. Byla jsem ráda, že mi Bůh takový odpočinek dopřál. :)

Pak jsme šli na Pole větrných mlýnů, kde jsme si udělali společné foto a pak jsme měli rozchod na náměstí. My s mamkou jsme šly do obchůdku s čokoládou a pak jsme šly hledat místo, kde bychom si koupily kávu za přijatelnou cenu. Mamka s oblibou vypráví, jak jsem ji týrala. :D Pokaždé, když jsme našly restauraci, cukrárnu nebo kavárnu a podívaly jsme se na cenu kávy, tak jsem jí řekla, že určitě někde bude káva ještě levnější než tam. Např. v jedné cukrárně stála jedna káva s nějakou buchtou 5 euro. A právě při tom rozchodu jsme to vyhrály. Našly jsme místo, kde měli kávu za 2 eura a ještě jsme pak k tomu každá dostala půlku s nějakým výborným čokoládovým likérem. Mamka si pak ze mě dělala srandu, že jsem té servírce určitě při objednávání řekla, ať nám to k tomu přidá. :D

Pak už jsme šli jen k autobusu, nasedli a jeli do Francie, kde jsme přespávali ve formuli. Byla jsem vděčná Bohu za to, že můžu spát v posteli. Jenom jsem si lehla, za krátkou chvíli jsem spala jak zařezaná a za celou noc jsem se ani jednou neprobudila.

Zobrazeno 582×

Komentáře

katherina

Zuzi, paráda .. díky moc za sdílení :)

zuzankie

Děkuji, Kači. :)

Zobrazit 2 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio