Pro majetek? Pro to, že času je dost a je třeba si ho užít naplno? Pro sebe? Ne!
Myslím, že všechno výše uvedené by se rovnalo cestě ke smrti. Ale já nechci přežívat, nedej, Bože, umírat. Chci žít! Někteří by mohli tvrdit, že přece žiju, když jsou zachovány biologické potřeby. Ale je vůbec žití o biologických potřebách? Ano, to tělesné určitě. Ale žít není jenom viditelně žít, ale žít také nějak duchovně, duševně. Mít, pro co žít.
Žít pro přítomný okamžik, protože nikdy člověk neví, co se v jednom momentě může stát. Žít pro rodinu, pro přátele. Žít pro život, protože sám život je mnohdy velkýmdobrodružstvím, protože Boží cesty bývají mnohdy nevyspitatelné, až by se člověk divil. Žít pro to, že je fajn objevovat každý nový den a rozbalit ho jako dárek. Žít je někdy těžké. Ale chci žít už proto, že můžu mít před sebou Maják, který v bouřích dává věcem smysl, proč, i když ho třeba nevidím.
Žít pro…
Krásné.
No, řekněme, že všechna možná různá jsoucna mají nějakou - nějakou co? - jakousi hodnotu, význam, velikost, kvalitu. Maminka, čest, peníze, vlast, termitiště, delfín, můj život, ...
A řekněme, že podle té jejich velikosti bychom je mohli nějak seřadit. Každý asi trochu jinak. Skoro všichni budou mít maminku nad termitištěm, ale o to, co je důležitější, zda maminka, nebo čest, o to se klidně pohádáme.
Pokud jde o smysl našeho života, jsou možné 3 varianty:
1) Jeho smysl tvoří jsoucna, která jsou na tomto žebříčku výš
2) jeho smyslem je život sám (nemá jiný smysl než sám sebe)
3) jeho smyslem jsou jsoucna, který jsou níž.
Proč takové jasnosti píšu? Abychom si uvědomili, že bez takového nějakého "seřazení" všeho nemá hledání smyslu života vlastně smysl.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.