O mých zážitcích, zájmech, zkrátka o mě.

Chiara Luce, přijmi pečeť daru Ducha svatého

15. 5. 2016 14:49
Rubrika: Ze života

Já vím, že výročí mám až za měsíc, ale dneska při té slavnosti mi to nějak nedá.

Začalo to minulý školní rok přípravou. Měli jsme ji formou kurzu Alfa pro mládež, vzhledem k tomu, že u nás působili misionáři ze společenství Zacheus. http://zacheus.eu/ (Dávám sem odkaz, kdybyste chtěli tipy na nějaké duchovní akce.)

Myslím si, že to byl dobrý typ přípravy. Už před tím jsem měla tu čest účastnit se kurzu Alfa pro dospělé. Až přišel den D 6.6.2015.

Den před tím jsme měli zpověď a společně s kmotry nácvik, jak to bude probíhat. Už při tom ve mě stoupalo takové napětí a nervozita zároveň, asi jako před každou novou věcí. Dokonce jsem až do poslední chvíle měla takové zvláštní pochybnosti, jestli už opravdu mám jít k biřmování, jestli jsem neměla počkat, dokonce i uprostřed noci mě ta nervozita probudila, ale naštěstí se mi tehdy povedlo znovu zabrat. Moc jsem před samotným biřmováním na přípravy nestíhala chodit, kvůli škole a tak jsem měla trochu strach, že mě otec nepustí a budu to muset jako už jednou, kdy jsem měla příležitost jít, protože jsem se na to hned po devítce necítila, odložit. Což se mi na jedné straně i chtělo, protože jsem si připadala trochu hloupě, že jsem tolikrát na přípravách chyběla a možná i kvůli tomu mě přepadaly ty pochybnosti, ale na druhou stranu by mi to bylo asi líto, kdybych nemohla.

Ráno v den D jsem byla ještě víc nervózní a napjatá. Nastal takový ten obvyklý ranní shon spojený se snídaní, s tlačenicí v koupelně.... S příjezdem do kostela se však situace jako zázrakem uklidnila a atmosféra začala být taková slavnostní. Po chvíli začala samotná mše svatá. Na jedné straně jsem chtěla, aby ty chvíle před samotným udílením biřmování byly co nejdelší, protože moje napětí bylo čím dál víc takové radostnější a na druhé straně jsem chtěla, aby to už bylo. Asi znáte takové ty smíšené pocity před něčím novým, příjemným.

Nakonec ta chvíle přišla. Po větě:"Chiara Luce, přijmi pečeť daru Ducha svatého." a mé odpovědi:"Amen." se žádná razantní změna nestala a já se na doporučení snažila nic neočekávatˇ. Jak jde ale život dál, je to jiné. Špatně se to popisuje, těžko se o tom mluví a asi je to tak dobře, že se o Božích tajemstvích mluvit nedá a slova nestačí, ale ten život je prostě jiný, než před tím. Co jsem ale po udělení biřmování věděla bylo to, že to tak mělo být a že jsem měla jít právě v tu dobu.

Samozřejmě, že mší svatou to neskončilo. Přišla i rodinná oslava, která se zároveň spojila s oslavou mých dvacetin a i ta se vydařila. Byl to den, který si asi budu pamatovat napořád. A při každé vzpomínce na něj se musím usmát.

P.S. A to křižmo mi na čele zůstalo po celý ten nádherný den. :)

Zobrazeno 1005×

Komentáře

JiKu

P.S. A to křižmo mi na čele zůstalo po celý ten nádherný den. :)

Jen jestli to nebylo tím palmovým olejem :-)

http://tisickrate.cz/palmovy-tuk-v-krizmu-poprve-a-naposledy/

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio