Minulý rok jsem měla tu čest se poprvé účastnit festivalu United s mottem Nespoutaný. Z naší farnosti jela docela velká skupina mladých, tak jsem se k bráchovi a ostatním připojila také.
Byla jsem zvědavá, jak to bude probíhat, protože jsem nikdy před tím na žádném křesťanském hudebním festivale nebyla. A vlastně na žádném festivale, krom jedné návštěvy Colours of Ostrava, jsem nebyla a tak jsem chtěla srovnat. Ne porovnávat, protože to ani nejde.
Jak nabídka koncertů, tak skladba řečníků a workshopů vypadala zajímavě. A tak jsem spolu s ostatními v den D odjížděla s očekáváním.
Když se před programem začal ozývat odpočet:"deset, devět, osm, sedm......" začalo ve mě napětí vrcholit.
Asi nemá cenu popisovat každý koncert, kterých bylo strašně moc. Ale vypíchnu pár, které se mi líbily. Janais, na kterou jsem se těšila, nezklamala. Znala jsem od ní pár písniček a tak jsem díky jejímu koncertu mohla poznat další její tvorbu, která se mi taky líbila. Další, od koho jsem chtěla jít na koncert byl Zachaeus live. Já vím, společenství Zacheus je u nás v hati a asi bude těžké mi věřit, že jsem tam nešla jenom z toho důvodu, že jsem skalní fanynka. Ale věřte tomu nebo ne, ta skupina se mi líbí a ne jen kvůli tomu, že mají něco společného se Zacheem. Ale nebylo to moc ono, protože většinu písniček jsem slyšela už na koncertě jednoho ze zpěváků, který je sám složil. Z worshipovek se mi dále líbila skupina BCC worship.
Hodně zajímavé ohlasy v dobrém slova smyslu jsem slyšela na chorvatskou skupinu October Light. A tak jsem byla velmi zvědavá, co se bude dít. V Chorvatsku jsem byla dvakrát a popravdě ta hudba, kterou jsem tam slyšela na pláži mě nijak zvlášť neoslovila. Všichni mě ale přesvědčovali, že ta skupina sice z Chorvatska je, ale hudbu, kterou si pod pojmem Chorvatsko představuju já, vůbec nedělají a že je prý zajímavá. A opravdu, ta hudba zajímavá byla, zvláštní zapojení dechových nástrojů, které oživily a udělaly zvláštní jinak normální popový styl hudby, který běžně posloucháme v rádiích. Potvrdila se věta:"Nesuďte knihu podle obalu."
A posledním z hudebníků, od koho jsem chtěla být živě na koncertě, byl Pavel Helan. Taky se mi líbil, vždycky mě u něho udivovalo, jak skládá styl písniček, které zpívají různí písničkáři, ale dokáže do nich dát křesťanský podtext.
Řečníci se zamýšleli nad mottem "Nespoutaný". Předali nám to, že nespoutanost neznamená jenom si užívat, tak jak to často pojímá dnešní svět, ale i v Bohu člověk může být nespoutaný, svobodný, neotročit něčemu/někomu... A i pravidla, jako je třeba desatero vedou ke svobodě. Z řečníků se mi asi nejvíc líbila Kateřina Lachmanová. Z workshopů to byl workshop s názvem Zpěv, který vedl hlavní zpěvák již zmiňované skupiny BCC worship, pak odvážná přednáška na téma partnerství (asi bych musela mít hodně velkou odvahu k takové otevřenosti, ten člověk, který to vedl, měl opravdu dar, že to tak uměl podat), workshop tvůrčího psaní, který vedla jedna z mých oblíbených spisovatelek (v počítači mám stažené veškeré její knihy, které jsem u nás v knihovně pro nevidomé našla) Hana Pinknerová a workshop Žít, ne přežívat, který vedla zpěvačka skupiny Run away my son. Na tomto workshopu vyprávěla svůj životní příběh, docela mě to povzbudilo.
A co říct závěrem? Myslím, že to byla skvělá akce. Je dobře, že něco takového existuje, že se můžou lidi ze všech křesťanských církví sjednotit v jednom a tím je chvála, protože to nás spojuje a můžeme být united v Kristu. :) A i když jsem byla každý den vzhůru do pozdních nočních hodin, nelituju toho. Přijela jsem unavená, ale šťastná.
To musela být super akce. Měla jsem tam jet, ale zlomila jsem si nohu a v sádre se mi tam nechtělojet.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.