Nevím, jestli je to blížícím se adventem nebo nedávným výrokem spolužačky, že nemá ráda Vánoce, ale nějak mě to poslední dobou pořád nutí přemýšlet nad tím, proč mám ráda Vánoce a co mě tak nějak přivádí k tomu těšit se na ně....
Tak tedy....
Mám rádaVánoce kvůli zkouškám sboru na půlnoční a na náš tradiční novoroční koncert, které začínají před adventem, mnohdy už v září. Přiznám se, když už jsou věci, které zpíváme nacvičené i s přednesem, občas přestanu zpívat a jenom poslouchám, nádhera!
Kvůli tomu, že je před Vánocemi advent. Jako malou mě bavilo na ranních mších chodit s lampiónkem, teď mi to připadá jako čas radosti a naděje v očekávání Něčeho velkého.
Kvůli tomu, že si můžeme vzájemně dělat radost. I když to můžeme dělat i přes rok, ale přece jenom mi připadá, že v předvánočním čase a přímo o Vánocích je to tak nějak.... jiné.
Kvůli zvláštní, rodinné, pokojné atmosféře přímo o Vánocích.
Kvůli těm zvláštním vůním a chutím, které jsou zkrátka jen o Vánocích. Připadá mi, že i jídlo o těch svátcích chutná tak jinak. Kapr, cukroví, bramborový salát, hrachová polévka....
Půlnoční. I když se mi většinou moc nechce dřív odcházet z rodinného večera na zkoušku, vždycky jsem pak ráda, že jsem šla a že jsem ijá mohla zpívat se sborem ty nádherné věci.
Mám je zkrátka ráda i kvůli tomu, že znám podstatu těch svátků, jak je v anglické verzi jedné chválovky "I'm happy to be in the truth."
P.s. Vím, trochu sentimentální článek, ale nějak mě chytla psavá.
Trochu se to bojím napsat, ale nějak se na ty Vánoce taky začínám těšit. :-) Díky.
Také se už těším. Děti ve škole každý den hlásí, kolik dnů zbývá do Vánoc :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.