Blízká? Vzdálená?
Nejistota bývá někdy šílená.
Můžu se ptát
Jednou, dvakrát, tisíckrát….
Přesto nebudu odpověď znát….
A musím vytrvat.
Proč je tak těžké Ti to někdy odevzdat…
Mám se bát?
Vlastních obav?
Strachu z neúspěchu?
Žít však nechci ve strachu.
Budoucnost mě učí nespěchu.
Ale jak se vyhnout neúspěchu?
A co bude dál?
Ptala bych se dál a dál.
Kdyby byla před očima jako obrázek,
Nebylo by tolik otázek.
Přes strach mě zvědavost někdy tíží,
Kéž už se to víc přiblíží.
Jindy mě přepadá chuť zůstat stát,
Ale přes všechen strach
Chci to TOBĚ odevzdat….
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.