Sedím na terase. Od někud ke mně přicupitá náš kocour. Tak dlouho se mi otírá o nohy, dokud si ho nevezmu na klín. Hezky se rozvalí a sluní se. Přestávám ho v jednu chvíli hladit. Zajímá mě, co udělá. Natáhne packu a začne mi šťouchat do ruky, kterou jsem zdánlivě nevšímavě odtáhla.
Venkem zní typické jarní zvuky. Někdo seká trávu nebo pracuje na zahradě, tu a tam někdo projede po cestě na kole. Ptáci zpívají o stošest, slunce hřeje. Občas je slyšet pobzukovat nějaký hmyz. Z nějaké zahrady jde slyšet povyk dětí, třeba si hrají, kdoví?
Mám ráda tu jarní změnu. Najednou není takové pochmurné ticho, jako v zimě. Člověk potkává víc lidí venku, příroda se probouzí k životu. I vzduchem se linou jiné vůně, vůně posekané trávy, někdy vůně nějaké rostliny. A vždycky to přijde tak z ničeho nic a najednou.
Nakonec nemilosrdně postavím kocoura na zem. Ten jak se objevil, tak zmizel. Po krátkém zastavení se doma se k těm zvukům přidá i ťukavý a šoupavý zvuk mojí hole. Vydávám se na procházku k babičce a cestou se zaposlouchávám do dalších a dalších jarních zvuků.
P.s. Byla to příjemná chvilka relaxu.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.