Sypou se, jedno po druhém,
nikdo neví, kdy konec bude.
všichni máme dané množství,
než se v nás ticho rozhostí.
Ticho, které zahalí toho,
který před zkouškou stojí.
Zkouškou, která prozradí,
jak moc jsme milovali
a druhým se dali.
Přijdou, nikdo neví kdy,
dny, které jsou pro každého předurčeny
a stanou se poslední.
Přijdou jako když jaro padá do kraje,
jako nic a přesto to změna je.
Přijdou jako noc,
která snad nepotrvá dlouho moc.
Najednou se objeví svítání,
a ty zjistíš, že konec není v umírání.
Včera jsem přijel z pohřbu tety a přemýšlel jsem,kolik lásky rozdávala,jakou obět byla schopná dát.Sám se necítím na podobné úrovni,jak ona.Budu muset na mnohém zapracovat.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.