O mých zážitcích, zájmech, zkrátka o mě.

Jak je ten svět malý aneb z virtuálna do reálna

6. 5. 2019 17:18
Rubrika: Nezařazené
Jak už se jedno setkání Létající Hospody uskutečnilo v Pardubicích, nějak nastal čas pro druhé, tentokrát v Olomouci. Ještě v pondělí jsem netušila, jestli pojedu či ne, protože o víkendu bylo akcí víc a nebylo jisté, jestli jedna z akcí, které jsem se taktéž chtěla zúčastnit bude v pátek nebo v sobotu. Nakonec se i nejistá akce uspořádala a já tak zjistila, že sraz LH v sobotu má pro mě tím pádem zelenou a já můžu jet. Jako už tolikrát na signálech, tak i tentokrát se mi podařil sehnat doprovod z vlaku a pak i zpátky na vlak docela rychle a to v podobě Slu-nicka a Deflegmatiquea, za což jim patří velký dík. Při nástupu do regiojetu tam trochu trvalo, než jsem našla své místo, kupodivu mi pomohla najít místo paní, která taktéž nastoupila v Ostravě a shodou náhod měla místo přímo vedle mě. A shodou náhod dokonce vystupovala také v Olomouci. Cestou jsme si povídaly, převážně o divadle. Měla divadlo vystudované teoreticky, tak bylo vidět, že ji baví a zajímá. Já si do divadla také ráda zajdu, takže to bylo dobré téma ke společné konverzaci. Moc dlouho to netrvalo a přijeli jsme do Olomouce. Paní mi pomohla vystoupit a hned si pro mě přišli Slu-nicko a Deflegmatique. Měli jsme poměrně dost času, tak jsme si ještě nedaleko restaurace povídali chvíli u laviček. Já a Deflegmatique jsme zjistili, že jsme studovali na stejné střední (když se nás sešlo víc, zjistila jsem, že z absolventů ostravského bi-gy to ještě není všechno, přidal se ještě Adalberto). Uteklo to a čas se nachýlil k jedenácté hodině, kdy se celé osazenstvo začalo scházet. Restaurace byla ve sklepě. Seděli jsme u dlouhého stolu na lavicích po obou stranách. Nebyl tam signál, ale nikomu to nevadilo. Povídalo se o všem možném. Když se nám dostal do ruky jídelní lístek, se smutkem jsme zjistili, že xka, která se nacházela v internetové verzi už zmizela. (Ale já si to xko zadarmo chtěla fakt dát, když už jsem ten prajzák. :D) Nakonec jsem si dala výborný salát s kuřecím masem. Po obědě pokračovalo nenucené povídání o všem možném i nemožném, až se čas přiblížil a já se musela zvedat a jít na vlak. Cestou zpátky jsem zase potkala milou spolucestující, která sice nebyla tak hovorná, ale když jsem něco potřebovala, pomohla, a při výstupu stewardku, která studovala v Brně a po mém sdělení, že já tam studuji, si zavzpomínala. Byl to příjemně strávený den v milé společnosti a jsem ráda, že jsem některé mohla vidět poprvé, jiné podruhé nebo dokonce poněkolikáté.
Zobrazeno 2263×

Komentáře

deFlegmatique

Zuzi divadlo přece:-)

zuzankie

Ale to není můj obor, můj obor je soc. ped. Já jen tvrdím, že si ráda zajdu na představení, naposledy o Věře Čáslavské

Zobrazit 17 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio