Vinná káva

Aby nám nebylo v době covidové smutno, chci se s Vámi podělit o jeden vtipný zážitek. Byly časy, kdy to pro mě byl trapas, teď už se tomu směju.

Že nevíte, co to vinná káva je? Já to taky netušila, dokud jsem si tento prazvláštní nápoj sama nepřipravila. Ale abych to vzala hezky od začátku.

Měla jsem tehdy takovou mezipauzu mezi studii na VŠ. Jeden obor mě nebavil a na druhý jsem se tak nějak nedostala, tak jsem se ten volný rok rozhodla vyplnit studiem na jazykové škole, jehož zakončením byl mezinárodní certifikát FCE. A tak jsem trávila čas převážně doma. Každé ráno jsem si připravovala snídani, jejíž součástí byla i ranní káva, která nesměla chybět.

Jednou jsem si ji připravovala, šla jsem do lednice pro mléko, jenže tam nebylo. A tak jsem se vydala do sklepa pro nové. Na místě, kde mléka míváme byla krabice, která jako krabice mléka vypadala, vůbec by mě nenapadlo, že by to mohlo být něco jiného a tak jsem ji nůžkami otevřela a trochu jejího obsahu nalila do již zalité kávy. Ale ta vůně byla nějaká.... no tak nějak alkoholická, dosti podobná vínu. Trochu jsem ochutnala a rázem šel celý obsah hrnku do dřezu. Jak jsem se pak odpoledne dověděla, mamka měla ve sklepě víno v krabici Weinachten nebo tak nějak na svařák.

V té době jsem měla svého pomocníka iPhona docela krátkou dobu a zžívala jsem se s ním, takže mě nenapadlo použít ho jako kompenzační pomůcku a pomocí šikovné aplikace a fotoaparátu si zjistit, co je krabice zač. Teď už to dělám celkem běžně, hlavně když jsem sama, ať nevezmu buď něco starého, případně si tak lahodný nápoj, jako je káva nezničím něčím jiný, než je mléko.  Tak to jen tak, ať se pobavíte, jaké slepecké přešlapy můžou vzniknout. :)