O mých zážitcích, zájmech, zkrátka o mě.

Síla svépomoci aneb Jak jsem se dostala k pacientské organizaci mMigrénahelp

1. 12. 2021 11:28
Rubrika: Nezařazené

Tento článek píšu, že by třeba mohl někomu pomoct.

Po stanovení diagnózy migréna jsem vůbec nevěděla, co si počít a připadala jsem si trochu jako histerka, když ve společnosti se toto onemocnění zlehčuje. Kolik takových nevyžádaných rad už jsem dostala: "Málo piješ, to máš od krční páteře, máš moc stresu, moc se nad vším staráš...." Ano, můžu říct, že mám výbornou paní doktorku, která má s onemocněním vlastní zkušenosti, takže ví, co se pod pokličkou migrény skrývá. Na všechny otázky, na které sem se při kontrole zeptala mi ochotně odpověděla i co se psychiky migrenika týkalo. I tak to není ono, protože při kontrole je na otázky omezený čas. Tak jsem se jala hledat si informace na internetu.

Našla jsem informací všehochuť, od rad na TZV. pseudomigrény, kterým se migréna říká, ale ve skutečnosti jde o běžné bolesti hlavy z takových těh časopisů jako Blesk, Ona dnes a podobně. A jako kontrast odborné lékařské články, kterým jsem rozuměla velké kulové, protože nejsem lékař. Až po nějaké době na mě z hlubin internetu vyskočila stránka pacientské organizace Migrénahelp.

A tak jsem se dala do zkoumání. Při stanovení diagnózy mi vůbec nikdo neřekl, co se vlastně v mozku při samotném záchvatu děje. To jsem se dověděla až na stránkách organizace, krásně, lidsky vysvětleno bez odborných výrazů. Narazila jsem i na příběhy lidí, kteří se potýkají se stejným problémem. A v neposlední řadě pak na možnost účastnit se svépomocné skupiny. Přidala jsem se také do facebookové skupiny organizace, která také slouží pro podporu.

Dlouho jsem váhala, jestli se svépomocné skupiny účastnit. Připadala jsem si jako slabota, že i já bych chtěla podporu, možná i poradit od samotných migreniků. Takhle jsem váhala asi půl roku. Asi to bylo znamení, protože jsem o migrénahelp začala slýchat čím dál častěji, v televizi, v novinových článcích. Pak jsem se rozhodla do toho praštit. Už i samotné téma Netrápí mě jenom migréna mě nakoplo. Vždyť přece akcí od Tyflocentra (organizace pro zrakově postižené) se účastním bez zábran a jednou jsme se na to téma bavily i s mou sociální pracovnicí, že ty akce slouží i k tomu, abychom si my nevidomí vzájemně poradili, že ani ona mě nikdy nebude chápat jako nevidomý. A tak jsem si řekla, že dost bylo tabu a že i migréna si zaslouží osvětu a předminulý čtvrtek se skupiny účastnila. Naštěstí to byla online svépomocná skupina, takže nebyl problém se přes google meet účastnit z pohodlí domova. Rodičům jsem řekla, že mám meeting ze školy, přece jenom znám trochu jejich postoj k těmhle modernostem jako jsou svépomocné skupiny, prostě člověk by se měl se vším vypořádat sám.

Atmosféra byla už od začátku fajn, připadala jsem si, že mě všichni přijímají. A pro moje pocovidové stavy migréna ob den, to bylo jako balzám na duši. Nejdřív proběhlo úvodní seznamovací kolečko, kdy jsme každý řekli odkud jsme a ve stručnosti svůj migrénový příběh. U mě se divili, že jsem těch dvacet let v nevědomosti, že ta zhoršující se bolest je migréna, mohla zvládnout. Pak jsme se bavili o tom, jak zvládáme svoje ostatní zdravotní problémy společně s migrénou, jaké máme strategie pro zvládání APOD. Připadalo mi, že můžu říct svobodně co si myslím a že mě nikdo za nic neodsoudí a že mi nikdo nenutí svoji cestu, jen třeba nabídne svoje řešení a je na vás, jestli to zkusíte nebo ne. Já jsem třeba svobodně mohla říct, že kvůli covidu a migréně budu prodlužovat studium o semestr bez toho, aniž by mě někdo odsoudil a měl nějakou nejapnou poznámku, jako třeba, jestli chci studovat do třiceti. O několik dní později jsem byla pozvána na festival o migréně pořádaný stejnou organizací, který byl taky fajn.

Takže za mě, pokud budete mít možnost se zúčastnit jakékoliv svépomocné skupiny, určitě neváhejte.

Zobrazeno 114×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio