Minulý víkend se konal Golden cup Prague ve Slovním pokeru. Organizovalo to Společenství duševních sportů a hráli jak nevidomí tak vidící. Společenství duševních sportů hru samo vymyslelo. Jedná se o karetně kostkovou hru, kdy na kostkách jsou samohlásky a na kartách souhlásky a všechny písmena mají bodovou hodnotu. Úkolem je složit bodově nejdelší slovo, různě se tam sází samozřejmě žetony, mění karty, dohazují kostky, ale nechci tady zabředávat do hlubšího rozepisování pravidel, ostatně to si může každý najít sám na internetu, koho by to skutečně zajímalo. Když byla hluboká pandemie, hráli jsme tuto hru online po mailu, že nám krupiér každému u stolu poslal písmena z karet i kostek s body. Když mě někdy v dubnu zazvonil mobil a na obrazovce bylo cizí číslo, málem jsem to nezvedla, protože jsem si říkala, že to bude určitě call centrum. Ale nakonec jsem to z jakéhosi důvodu zvedla a dověděla jsem se, že jsem od spolku dostala divokou kartu k účasti, jinak bych musela absolvovat nějaká přípravná utkání, ale vzhledem k tomu, že jsem to s nimi hrála online, tak že mi tu divokou kartu udělují.
Nejdřív jsem byla hrozně váhavá, organizátor mě musel trochu přemlouvat, protože jsem říkala, že nevím a popravdě, moc se mi nechtělo, protože jsem se bála, že tam nebudu nikoho znát a poprvé v cizí společnosti bez záchytného majáku v podobě někoho známého jsem taková plachá a moc se začlenit neumím. Nakonec mě ale přesvědčili. Zlanařila jsem ještě kamarádku, aby mi jela jako doprovod, abych si pojistila, že tam někdo známý bude a minulý pátek jsme tedy vyrazily do Prahy.
Na mistrovský turnaj v jiné slovní hře jsem měla jet už loni, ale dřív jsem měla zarezervovanou dovolenou v Řecku, takže jsem účast odřekla a přijala nabídku až teď. Cestou do Prahy jsme si povídaly, ubytování a místo konání jsme taky našly lehce. Hrát se začínalo až v sobotu. Říkala jsem si pořád nebo spíš jsem měla takový pocit, že tam jsem omylem, protože na rozdíl od ostatních, kteří to hrají celkem pravidelně, já to hraju doma rekreačně, když zrovna máme chuť hrát stolní hry. Nejdřív jsme hráli jen pět partií, což byla půlka, celková hra trvá partií deset. K první i druhé pětipartiovce se ke stolům losovalo. Na základě těchto dvou pětipartiovek se pak podle výsledků rozřazovalo ke stolům, kdy jsme odpoledne hráli desetipartiovku. A druhý den se hrálo finále skupiny A, která hrála o pohár a finále skupiny B, která hrála také o pohár, ale už bez zápisu na něj.
Večerní program nám zorganizovala country skupina. Country není sice můj oblíbený žánr, že bych ho musela poslouchat každý den, ale musím říct, že hráli dobře.
V neděli jsme se dověděli výsledky, kdo bude hrát ve finále A a B. Jak jsem si celou dobu říkala, že tam jsem omylem, jaké bylo moje překvapení, že hraju ve skupině A. Fajn, nevyhrála jsem, což jsem asi i předpokládala, skončila jsem na 8. místě z 19., ale do finálové skupiny jsem se dostala, což je pro mě i tak úspěch. A hlavně jsem do té doby netušila, že se dají brát stolní hry takhle vážně a pořádat v nich turnaje.
Byla to zajímavá akce a jsem ráda, že jsem měla možnost se zúčastnit.
Moc zajímavá akce a jsi odvážná, že ses do toho pustila.
Myslím, že se ti to nakonec líbilo :-) Jen tak dál! :-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.