O mých zážitcích, zájmech, zkrátka o mě.

Žiju!!!

Poslední dobou přemýšlím nad tím, co mi dává chuť dál žít. I přes bolesti (ano, řeknu to bez obalu), při kterých se občas ptám, jak můžu být ještě naživu, když je ta bolest někdy tak silná, ale žít. Klišovitě bych mohla říct, že víra, Bůh.... Ale proč to tak zaobalit a nekonkretizovat si to na jednotlivé věci, lidi? Možná by mi někdo nevěřící/z nekřesťanského prostředí mohl říct, k čemu mi to je se plahočit od bolestivé epizody k bolestivé epizodě. Jo, taky si připadám někdy na dně, vyšťavená a přesně to pouhé plahočení se mě někdy napadá, ale stejně chci jít dál a sledovat ty stránky mého života jako zúčastněná, protože jsem až moc zvědavá a napjatá, jak to bude pokračovat. Jako nezúčastněná bych to ani nemohla sledovat, když je to moje kniha nadepsaná mým jménem. A co mě tedy žene dál? Pořád se se mnou ještě počítá a počítat bude. U rodiny, u přátel, ve škole.... Jsou plány do budoucna, kterých se nechci vzdát. Ano, Bůh je může změnit, ale ty plány jsou. Jít si sednout s kamarádkou, jet do Německa, za týden a kousek jít do školy, udělat bakaláře (je mi jedno, za jak dlouho a jestli to zvládnu hned nebo budu prodlužovat, vážně už mi na tom nesejde, jasně, že by to bylo lepší hned, ale....). Zkusit pokračovat na magistra. Zkrátka jsou věci, na které se můžu těšit/mě zajímá, jak dopadnou. Něco krásného, co se odehrává mezi mnou a mě někým hodně blízkým. :) Taky chci napjatě pozorovat, jak tenhle film o dvou vzájemně se poznávajících postavách vyústí. :) Dny bez bolesti. Ano, ty ještě jsou a jsou skvělé. A naposledy věta, kterou mi řekl jeden spolubojovník:"Bojuješ tak dlouho a stále jsi naživu, to něco znamená." a opět jako typicky zvědavou ženskou mě zajímá, co to znamená, co všechno musím ještě udělat a co za životní dobrodružství, kroky a rozhodnutí mě ještě čekají. A to nezjistím jinak než tím, že půjdu dál. Rozhodně mě to plahočení stojí za to, byť je to často věcí, kvůli které musím měnit plány. Je to jako GPS, která přepočítává a hledá nejrůznější objížďky. :)

Sdílet

Komentáře

Ivka-Iva-el Zuzi, moc na Tebe myslím, jsi skvela!

JzJ Krásně napsáno... Díky za povzbuzení!

MarunKa1 Bojuješ tak dlouho a stále jsi naživu, to něco znamená..to je krásné a pravdivé. I mě ta věta pomohla.
Za tento "článek" pět hvězdiček z možných pěti:).
Zuzko bojuj .. a také piš .. Díky.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio